Turistika a blízké okolí

Turistika a blízké okolí

Merboltice a blízké okolí - MAPA (ke stažení)

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

Turistické známky, vizitky, pohledy, otisk razítka rozhledny aj., jsou v prodeji na obecním úřadě v úředních hodinách. Dalším prodejním místem je místní hospůdka Klub přátel Merboltic, kde je otevřeno ve dnech : St,Pá,So,Ne od 17,00ti hod.

• Rozhledna Strážný vrch 

  
  Na pravém břehu Merboltického potoka upoutá náš pohled zalesněný vrch s výškou 601 m n. m. Jeho znělcový kužel je vidět zdaleka. V roce 1886 byla merboltickými přáteli přírody otevřena turistická cesta na tuto horu.
  V roce 1893 byla na vrcholu zřízena chata. Protože výhled do kraje je z tohoto místa opravdu úchvatný, byla v roce 1901 dostavěna a zpřístupněna dřevěná vyhlídková věž. Během 1. sv. války rozhledna schátrala, a tak byla postavena kamenná rozhledna - Mariina věž. Zprovozněna byla v roce 1925, byla 10 m vysoká a bylo možné z ní dohlédnout od Krkonoš ke Krušným horám, Lužické hory, Děčínský Sněžník a velkou část Českého středohoří až k Litoměřicím atd. Byla zde vybudována restaurace a kuželník.
  Ještě v roce 1960 rozhledna stála, ale byla už značně poškozená. Místní pamětníci se nemohou shodnout, v kterém roce došlo k jejímu úplnému zřícení a co bylo jeho příčinou. Někdo uvádí zásah blesku, jiný cizí záměrné zavinění pádu věže. Při svěcení zvonu 8.5.2004 byl mezi návštěvníky také pán z Horní Police, který prý ze svého domu viděl rozhlednu na Strážném vrchu. V roce 1963 v listopadu (údajně 17.11.1963) prý byla v noci strašná bouře a vítr. Ráno, když tento pán vstával do práce, už tam prý rozhlednu neviděl. Takže je možné, že ji zasáhl opravdu blesk. Obec Merboltice nechala v roce 2006 postavit novou dřevěnou rozhlednu.
  Poděkování patří těmto ochotným lidem, kteří přispěli k realizaci stavby:
  Doc.Ing. Jan Nouza z Liberce, Ing. Ivan Bílek ze Žandova, Ing Jan Chroust se synem z Krásné Lípy, pan Vojkovský z Prahy a nyní už i mnoho "drobných" sponzorů, kteří přispěli formou zakoupení propagační pohlednice vydané ke stavbě rozhledny. Pohlednice byla vydána u příležitosti stavby rozhledny, kterou si zájemci mohli zakoupit na Obecním úřadě v Merbolticích za 50,- Kč. Peníze za pohlednice sloužili k financování stavby (o vydání se zasloužil Ing Ivan Bílek ze Žandova u České Lípy, děkujeme! V sobotu 18.11.2006 od 14.00 hodin proběhla na Strážném vrchu oslava dokončení stavby rozhledny, které se zúčastnilo mnoho lidí. Prodejem sponzorských pohledů s razítkem rozhledny jsme získali 2 600,-Kč, ty budou použity na nátěr rozhledny. Obec zakoupila nátěr na rozhlednu za cca 43 000,-Kč, dřevěné části opatří nátěrem místní hasiči.

  ---

• Kamenec (Steinberg) 519 m. n. m.
  

Kamenec je táhlý hřbet, který se rozkládá na levém břehu Merboltického potoka. Jméno dostal podle kamenných sutí, které jsou převážně z jeho jižní strany. Pod příkrými severními svahy se nacházejí ledové jámy, ve kterých je převážnou část roku led. Na temeni Kamence se nachází přírodní rezervace Kamenná hůra, ve které se vyskytují vzácní živočichové a rostliny. Např. zde žije výr velký, puštík obecný, krutihlav obecný, krkavec velký, arktoalpinští pavouci apod. Za své hnízdiště si Kamenec vybral i čáp černý. Z rostlin to je např. brslen evropský, tis červený, vranec jedlový. Při pohledu ze severní strany je vpravo směrem k Valkeřicím vchod do staré štoly, který byl zamřížován. Kamenec je v současné době přístupný jen pro náročné turisty a příroda tu má nerušený klid. Obec Merboltice plánuje Kamenec lépe zpřístupnit.

• Zvonice

Samostatně stojící hranolová věž zvonice byla dříve součástí areálu kostela sv. Kateřiny a hřbitova zlikvidovaných v roce 1975. Zvonice byla zkázy ušetřena a v roce 2004 opravena a v jejím přízemí zřízena kaple sv. Kateřiny. Kaple slouží k příležitostným bohoslužbám i pravidelné bohoslužbě při svatokateřinské pouti. Zvonice je do výše prvního patra kamenná, druhé patro je roubené oplášťované bedněním, střecha s impozantním krovem má jehlancový, čtyřboký tvar. Svou mohutností vzbuzuje dojem bytelné středověké stavby, je však patrně mladší. Zvonice je přístupná vždy v neděli, když se zvoní poledne.

• Humboldtova vyhlídka - Buková hora

Buková hora (683 m n. m.), na plochém otevřeném vrcholu je Humboldtova vyhlídka s výhledy na vrcholky Českého středohoří. na vrcholu také stojí věž televizního vyslílače pro severní Čechy.

• Rozhledna Kohout

V roce 2010 nově zpřístupněná rozhledna nad obcí Vlakeřice ( 589 m n.m. ).

• Bobří soutěska s vodopády

Od roku 1968 přírodní památkou. Protéká tudy Bobří potok, který pramení na východním svahu Bukové hory. V místě soutěsky se hluboce zařezává do čedičového masivu. V okolí jsou až 30 m vysoké skalní stěny. Tok tvoří peřeje a z pravého přítoku menší, asi 6 m vysoký vodopád.

• Zřícenina hradu Ostrý

Významnou dominantou obce jsou pozůstatky hradu Ostrý - Scharfenstein na čedičové skále nad řekou Ploučnicí. Hrad byl vybu­dován jako správní centrum nově vznikajícího panství příslušníky tehdy mocného rodu Markvarticů. V jeho držení se postupně vystřída­lo více význačných osobností českého středověku. První zmínka v pramenech o hradu Ostrý je z roku 1268, kdy je jako majitel hradu zmiňován Markvart ze Scharfensteina. S velkou pravděpodobností spadá počátek výstavby hra­du do doby vlády krále Václava L, který zemřel v roce 1253.

Dokončen byl pak za vlády Přemysla Otakara II., kdy také na severu Čech dochází k budo­vání mocenských center, která rněla sloužit k zajištění nechráněné severní hranice země. Tak přesel i hrad Ostrý pod královskou moc. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli v roce 1278 se Ota Braniborský stává správcem Čech a zároveň poručníkem jeho nedospělé­ho synaVáclava II. V roce 1283 se VáclavII. stal českýmkrálemahrad Ostrý daroval vrchnímu šenkovi šlechtici Janu z Michalovic, který je pokládán za syna Markvarta ze Scharfensteina. Nový pán Schar­fensteina patřil k předním českým velmožům, často se zdržoval při pražském    panovnickém    dvoře a ve své době se proslavil svý­mi     rytířskými     jízdami.     Ně­kdy   na    přelomu    13.    a    14. století Jan z Michalovic    před­stoupil   před   krále   Francie   a   na  turnaji   svedl  vítězný  boj   s   francouzskými   rytíři. Dalšími vlastníky hradu byli jeho potomci v přímé linii   a v roce 1407 přechází hrad z důvodu finančních potíží do vlastnictví rodiny Berky z Dube. V době husitských vá­lek, při obléhání Benešova a jeho dobytí husity v roce  1425 a 1426, Hynek Berka z Dube hrad Ostrý s největší pravděpodobností uhájil. Spíše však lze předpokládat, že husité dávali přednost snazší a bohatší kořisti, jakou byly Benešov nebo Kamenice, a proto hrad Ostrý ani nikdy neobsadili.

Okolo roku 1440 se hrad stává majetkem rodu Vartenberků, kteří v té době pro­váděli početné loupežné výpravy do Lužice. Lužičané pak koncem roku 1444 provedli pro­ti Vartenberkům výpravu do severních Čech, kde také obléhali hrad Ostrý, který v roce 1445 dobyli a vypálili. Od té doby už nebyl prakticky obnoven a další vlastníci přemístili své sídlo do blízkého Benešova. Od roku 1515 je pak hrad připomínán již jen jako pustý.

Severozápadně od hradu na návrší směrem k Benešovu vznikl již koncem 15. století hospodářský dvůr, který se skládal z několika hospodářských budov pro ustáje­ní ovcí a dobytka.V roce 1589 si zde nová majitelka Marie ze Salhausenu nechala vystavět panský dům, ve kterém sídlili i pozdější majitelé zdejšího panství. Dvůr byl také podle nové majitelky nazvaný - Meierhof Scharfenstein. Téměř všechny budovy a stáje byly však v roce 1900 zničeny požárem. V roce 1929 zde pak z jedné dochované stáje zřídil Josef Hýbel vý-letnickou hospodu, která existovala ještě nějakou dobu po roce 1945. 

Koncem  19. století proběhly na zřícenině hradu Ostrý restaurátorské práce a byla zde obj evena řada archeologických předmětů. Tehdy také došlo k proražení chodby do interiéru válcové věže. Na počátku 20. století byly odkryty zbytky zdí a provedeno zaměření půdorysu hradu. V letech 1928 - 1931 byly ze státní podpory na hradbách prováděny kon-zervátorské práce a bylo rovněž doplněno nové zdivo. Od té doby se zřícenina hradu Ostrý do­stala opět do velmi špatného stavu, a proto jsou v současné době hledány možnosti financování dalších konzervací hradeb a celkových oprav s cílem zachovat tuto památku ze 13. století i pro další generace.

Jako kulturní památka byla zřícenina hradu Ostrý zapsána při Ministerstvu kultury v Praze dne 4. dubna 1966.

• Rozhledna Náčkovice - Viťova vyhlídka

Nad obcí Náčkovice v nadmořské výšce 616 m.n.m. byla v roce 2003 vystavěna 21 metrů vysoká vyhlídková věž s rozhledem od Teplic, Ústí n/L, Roudnice, Štětí, Mělníka a Doks vč. výhledu na Ještěd.

Otevírací doba je dle počasí, a to v měsících Květen-Říjen / ve dnech PÁ-NE od 9.00-17.00 hodin. Vstupné děti do 6 let zdarma, od 6 do 15 let 5,-Kč, dospělí 15,- Kč.

• Zubrnický skanzen
   
   

  

  Muzeum lidové architektury v Zubrnicích vznikalo jako poslední skanzen v republice od poloviny sedmdesátých let v rámci bývalého Okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem. Základním impulzem byla záchrana zubrnického kostela sv. Maří Magdaleny. Z iniciativy muzea a několika pracovníků tehdejšího Krajského střediska státní památkové péče se podařilo odvrátit plánovanou demolici a prosadit využití kostela pro muzeum. Souběžně s tím se podařilo získat do správy muzea i velkou roubenou zemědělskou usedlost ve středu obce a zachránit ji tak před likvidací. Roubený dům čp. 61, jako cenný doklad lidového stavitelství Českého středohoří, byl upravován svépomocí pracovníky muzea. Muzeum od roku 1976 organizovalo mimo jiné i pravidelné prázdninové brigády studentů, kteří pod vedením jeho zaměstnanců zajišťovali většinu pomocných stavebních prací. Zubrnice se staly záchranným skanzenem pro region celého Českého středohoří a některé jeho přilehlé části. K stávajícím dochovaným objektům byly postupně přenášeny drobnější hospodářské stavby, které již nebylo možno zachránit na původním místě. První stavbou přenesenou do Zubrnic v roce 1977 byla barokní studna ze Střížovic. Na konci sezóny roku 1988 byla zpřístupněna veřejnosti prvá část muzea lidové architektury (areál čp.61) a pak postupně i další objekty: starý vesnický obchod, sušárna ovoce, kostel, škola a vodní mlýn v Týništi čp. 27. Muzeum lidové architektury je situováno do živé vesnice, což je velmi ojedinělé a z řady hledisek i atraktivní. Vlastní obec Zubrnice vznikla v průběhu vnitřní kolonizace v 11. a 12. století. Má starý návesní půdorys s dominantou kostela uprostřed. V posledních dvou stoletích se rozrostla v bohatou vesnici s vlastními pravidelnými trhy. Obyvatelstvo se tu živilo zemědělstvím, ovocnářstvím a chmelařstvím. Prosperitu chmele v první polovině 19. století připomínají velké pozdně klasicistní domy ve středu obce. Dalším fenoménem Zubrnic, který rovněž souvisel s nadšením muzejníků a jejich dobrovolných spolupracovníků, byl i boj o záchranu železniční trati z Velkého Března do Úštěka, a to nejatraktivnějšího šestikilometrového úseku do Zubrnic. Se studenty dopravní a stavební průmyslové školy v Děčíně a s řadou nadšených železničářů začaly práce na čištění a opravě trati do Zubrnic. Do správy muzea se podařilo získat též místní nádraží. Na muzejní aktivity následně navazují práce několika skupin drážních nadšenců, kteří mají nádraží od muzea za symbolickou cenu pronajato, a dále pokračují v úsilí zprovoznit tento úsek trati formou muzejní železnice s občasným provozem.

   

  Expozice:

  Zemědělská usedlost čp. 61 - Obytný patrový roubený dům, z roku 1808. Instalační rekonstrukce vybavení domu odpovídá období počátku 20. století, kdy ještě přežívalo staré tradiční zařízení a vybavení doplňované moderními továrenskými výrobky. V patře je expozice lidového malovaného nábytku a stavebního vývoje obce včetně dokumentace opravovaných a přenášených staveb.

  Kůlna na vozy - Ze začátku 19. století, převezena z Řepčic; expozice zemědělských strojů a nářadí.

  Hrázděná stodola - Ze začátku 19.století, převezena ze Suletic; expozice zemědělských strojů a nářadí.

  Roubený špýchar - Z konce 18.století, převezen z Lukova; expozice praček

  Sušárna ovoce - Starší část stavby je z poloviny 19.stol., jinak odpovídá vesnickému typu sušáren z konce 19. stol.

  Kostel sv. Maří Magdalény - Připomíná se v polovině 14.století (původně gotický). V letech 1723-1739 byl rozšířen a barokně přestavěn ; výstava ''Lidová architektura Valkeřic a Merboltic v kresbách Tomáše Eflera''

  Vesnický obchod čp. 74 - Expozice vesnického obchodu z padesátých let 20. století.

  Škola - Z roku 1863; v přízemí expozice třídy, jejíž zařízení a vybavení odpovídá standardu vesnických škol ještě po druhé světové válce; výstava školních obrazů z konce 19. století až 70. léta 20. století.

  Mlýn - Z roku 1803, jeden z dvaceti mlýnů a pil stávajících na Lučním potoce ještě krátce po druhé světové válce.

   

  Zajímavost:

  Sušárna na ovoce je bezdýmová s přenosnými lískami. Je poslední funkční sušárnou v regionu České středohoří. Barokní studna je z roku 1695, s nápisem AMOR DEI ET PROIMI CAUSA FONTI 1695 (láska k Bohu a bližnímu postavila tuto studnu). Milník je z konce 18. století, Smírčí kříže z 16-17. století, Kamenný krucifix z roku 1890, Boží muka z doby kolem roku 1700, sloupovitý tvar symbolizuje umučení Krista u sloupu, Kaple Nejsvětější Trojice jejíž zděná část je z roku 1719, hrázděná část z roku 1753. Skanzen se rozkládá na staré návsi živé vesnice Zubrnice.

   

  Otevírací doba:

  duben: sobota, neděle, svátky 900 - 1600
  květen - září: denně kromě pondělí 900 - 1800
  říjen: sobota, neděle, svátky 900 - 1600
  Jindy pouze po předchozí dohodě.

   

  Vstupné:

  20,- plné

  15,- snížené

  55,- rodinné

  cizinci + 100 %
  Slevy pro skupiny.

   

  Další informace:

  Prohlídkové okruhy s průvodcem (Cz, De), 60 min.

  Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů

  Parkoviště 50 m (zdarma) * 50 m (zdarma)

  Bezbariérový přístup - částečně (1. patro přístupné pouze po schodech)

  ---