Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

 

Zelená obec

 

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Merboltice (Mertendorf)

     jsou svým původem typickou středověkou lesní lánovou vsí, jejíž osu tvoří křivolaký tok Merboltického potoka, dříve zvaného Triebschbach. Dodnes je možné sledovat charakteristické uspořádání plužiny (zemědělsky obdělávaných ploch), která je vymezená dlouhými lány, jež se táhnou od velkých selských usedlostí až na okolní hřebeny, které tvoří hranici katastru obce. První písemná zmínka je z roku 1352, kdy jsou Merboltice uvedeny jako „Merbotonis villa“. V roce 1357 je ve vsi poprvé zmíněn i farář, což již svědčí o existenci kostela. Počátky Merboltic souvisí s vůbec prvním stabilním osídlením této krajiny, ke kterému došlo až v rámci vrcholně středověké kolonizace ve druhé polovině 13. století. V této době byl vybudován hrad Scharfenstein (Ostrý). K panství tohoto hradu, který byl nejprve v majetku pánů z Michalovic a později Berků z Dubé, patřily Merboltice až do 16. století. Tehdy se spolu s Valkeřicemi staly součástí konojedského panství Pojetických z Pojtic, které bylo od roku 1650 v držení Jana Šporka. V polovině 17. století je v obci uvedeno 20 sedláků, 7 chalupníků a 2 domkáři.

Podstávky

     V období od konce 17. století se konojedské panství prudce rozvíjí, a to díky aktivitám jeho majitele hraběte Františka Antonína Šporka (stavebníka východočeského Kuksu). V roce 1709 byl vystavěn nový kostel sv. Kateřiny. V průběhu 18. a 19. století utěšeně roste počet obyvatel, díky kterému se rozvíjí zemědělská a řemeslná výroba, služby a občanská činnost v různých spolcích. V roce 1925 měly Merboltice 200 domů, 875 obyvatel, tři obchody, dva řezníky, tři pekaře a jednoho cukráře. V provozu bylo pět mlýnů, dvě lisovny oleje a občerstvit jste se mohli v sedmi hostincích. Výmluvným svědectvím těchto časů jsou desítky dobře dochovaných roubených staveb, tzv. podstávkových domů. Před chátráním či demolicí po poválečném odsunu německých krajanů zachránili velkou část domů noví obyvatelé z českého vnitrozemí, ale též chalupáři. K významným stavbám v obci patří budova školy vystavěná roku 1896 a zvonice kostela sv. Kateřiny. Kostel byl bohužel na základě rozhodnutí představitelů Komunistické strany Československa v roce 1975 spolu se hřbitovem zlikvidován. V roce 2000 byl díky dobrovolné práci občanů obnoven hřbitov a následně opravena zvonice, v jejímž přízemí byla zřízena kaple sv. Kateřiny. Kaple byla spolu s novým zvonem, pořízeným z prostředků veřejné sbírky, slavnostně vysvěcena 8. 5. 2004. Další výraznou Merboltickou stavbou je dřevěná rozhledna na Strážném vrchu vystavěná obcí v roce 2006 na místě zaniklé rozhledny. V roce 2008 uplynulo 220 let od poslední návštěvy významného státníka v Merbolticích, 13. října 1788 Merboltice navštívil a krásným pohledem z vrchu Havraní se potěšil císař Josef II.

     V současné době v obci žije 174 stálých obyvatel, jejich počet se však v sezóně výrazně navyšuje o chalupáře. V obci je rozšířen chov masného a mléčného dobytka, je zde i kozí farma, dále drobná řemesla výroba, služby ve stavebnictví a autodoprava. Díky aktivitě občanů se v obci pořádá mnoho společenských akcí, jakými jsou Merboltický masopust, kulinářské soutěže, soutěž ve cvrnkání kuliček, Den otevřených podstávkových domů, který je spojen s prohlídkou nejstarších domů v obci, s ukázkou tradičních řemesel a malým trhem domácích produktů (vždy poslední květnovou sobotu a neděli), hudební festival Merboltstock (srpen), filmový festival: „Krátký film v dlouhé vesnici“ (počátek září) a  Svatokateřinská pouť (vždy kolem 25. listopadu). K těmto akcím patří i další typické vesnické radovánky jako jsou letní zábavy, nebo společná zabíjačka pořádaná v Klubu přátel Merboltic, dále dětský den, kopaná, mikulášská nadílka a setkání seniorů. Patří sem i stálé a příležitostné dobrovolnické práce na zkrášlení drobných památek a veřejného prostoru. V obci funguje sdružení dobrovolných hasičů, Sousedský spolek Merboltice a hospoda „Klub přátel Merboltic“.  

Lidová architektura

Kresba

     Půvabným a stále živým svědectvím předešlých století jsou četné a dobře dochované dřevěné stavby, tzv. podstávkové domy a další památky, například kamenné mostky, Boží muka či kamenné meze. V Merbolticích se dochovalo přibližně 15 velkých dřevěných zemědělských usedlostí a dalších 70 dřevěných chalup drobných sedláků a řemeslníků. Mezi pozoruhodné stavby patří také devět zděných klasicistních, či novějších statků a asi deset architektonicky zajímavých zděných domků z přelomu 19. a 20. století. Typické stavení má trojdílnou dispozici (roubenou světnici, zděnou síň a zděný, klenutý chlév). Světnicovou část obklopuje podstávka. Podstávkou nazýváme konstrukci nesoucí roubené stěny patra a střechu. Je tvořena svislými stojkami s šikmými pásky a trámovým překladem, často v bohatě vyřezávaném zdobném provedení. Ozdobnou řezbou byly opatřeny též pavlače a štíty. Nejstarší domy pochází již z konce 18. století. Vedle obytných domů patří mezi pozoruhodné objekty též četné dochované stodoly, špýchary, kolny a v neposlední řadě též kamenné klenuté mostky. Merboltice byly díky mimořádně dochovanému souboru lidové architektury prohlášeny roku 2005 Vesnickou památkovou rezervací. 

Kresba 

Zvonice kostela sv. Kateřiny

     Samostatně stojící čtyřboká věž zvonice byla dříve součástí areálu kostela sv. Kateřiny a hřbitova, zlikvidovaných v roce 1975. Zvonice byla zkázy ušetřena a v roce 2004 opravena a v jejím přízemí zřízena kaple sv. Kateřiny. Kaple slouží k příležitostným bohoslužbám i pravidelné bohoslužbě při Svatokateřinské pouti. Přízemí a první patro jsou z kamene, druhé patro tvoří sloupková konstrukce opláštěná bedněním, střecha tvořená impozantním krovem má jehlancový tvar. Svou mohutností vzbuzuje dojem bytelné středověké stavby, je však patrně mladší. Zvonice, včetně malé výstavy věnované dějinám kostela, je přístupná vždy v neděli, když se zvoní poledne.

 

Strážný vrch (Hutberg, občas nazývaný též Klobouk) 601 m n. m.,

     se stal turistickým cílem již v roce 1886. Tehdy merboltičtí občané vybudovali na podnět místního učitele Josefa Böhma novou a dobře schůdnou cestu na vrchol a 20. června 1886 velkolepě oslavili otevření tohoto nového vyhlídkového místa. Od té doby uchvacuje Strážný vrch návštěvníky svým překvapivým panoramatickým výhledem. Je možné vidět Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, Ještědský hřbet, Česko - Saské Švýcarsko, Labské pískovce s Děčínským Sněžníkem, blízkou Bukovou horu a další vrcholy Českého středohoří (Velké Sedlo, Milešovka). Na jihu je vidět Říp a dále vrcholy Kokořínska a Českého ráje.

Rozhledna

     Pro velký zájem návštěvníků byla členy merboltické sekce Horského spolku pro České Švýcarsko vystavěna roku 1888 na Strážném vrchu chata. Roku 1893 byla postavena nová chata, a to již v režii spolku „Volné sdružení přátel přírody v Merbolticích“. Velkou zásluhu měl tehdy pan Josef Rösler, hospodář z č.p.  141 a majitel Strážného vrchu. Na sklonku 19. století založili merboltičtí tradici tzv. Hutbergfestu, lidového svátku, který byl hojně navštěvován a vyhledáván i lidmi z širokého okolí. Za krásnou vyhlídkou nelákal jen festival, ale také malá restaurace s pravidelným nedělním a letním provozem. V roce 1896 se již zmíněný spolek přátel přírody postaral také o propagaci Strážného a Merboltic a to vydáním knížky: Strážný vrch u Merboltic a jeho okolí (Der Hutberg bei Mertendorf und dessen Umgebung).

Strážný

     Pozoruhodné úsilí opětované velkou návštěvností Strážného vrchu vyústilo v rozhodnutí postavit rozhlednu. První dřevěnou rozhlednu vystavěli členové spolku přátel přírody v roce 1901 a téhož roku slavnostně otevřeli 5. června. Stavbu finančně zajistil Johann Rösler a na počest jeho milé ženy byla pojmenována jako Mariina věž. V poválečných letech byla dřevěná rozhledna již dosti zchátralá, a tak se členové spolku přátel přírody rozhodli postavit rozhlednu novou. Se stavbou bylo započato v roce 1924 a již v  roce 1925 byla na svatodušní svátky zpřístupněna veřejnosti nová 10 m vysoká kamenná rozhledna. Významně byl tehdy rozšířen i hostinec, ke kterému byla přistavěna krytá kuželková dráha. Rozhledna s restaurací se stala mimořádně oblíbeným výletním místem. Po druhé světové válce se ovšem nepodařilo navázat na tradici společenského života na Strážném vrchu, hostinec byl zrušen, rozhledna chátrala a na počátku 60. let 20. století již byla v kritickém stavu. Dílo zkázy dokonala noční bouře, stalo se tak pravděpodobně 17. listopadu 1963. Tehdy se mohutná stavba zřítila a na dlouhou dobu zůstalo krásné vyhlídkové místo zapomenuto. S nápadem vystavět na Strážném novou rozhlednu přišli merboltičtí občané v roce 1999. Tento nápad se ujal a vybudování rozhledny se stalo jednou z priorit vedení obce. V roce 2000 byla zahájena přípravná činnost a s tím přišly i různé peripetie, po jejichž překonání byla nová dřevěná rozhledna 18. listopadu 2006 slavnostně otevřena.               

 

Zajímavosti v okolí

Kamenec (Steinberg) 519 m n. m. 

     Kamenec je táhlý hřbet, který se rozkládá na levém břehu Merboltického potoka. Jméno dostal podle velkých suťových polí, jež tvoří část jeho jižního i severního svahu. Pod příkrým severním svahem se nacházejí ledové jámy, ve kterých se drží převážnou část roku led. Část Kamence je přírodní rezervací, ve které se vyskytuje mnoho vzácných živočichů a rostlin. Např. zde žije výr velký, puštík obecný, krutihlav obecný, krkavec velký, arktoalpinští pavouci apod. Za své hnízdiště si Kamenec vybral i čáp černý. Z rostlin to jsou např. brslen evropský, tis červený, vranec jedlový. Kamenec je v současné době přístupný jen pro zdatné turisty a příroda tu má nerušený klid. Obec Merboltice plánuje Kamenec lépe zpřístupnit. S Kamencem jsou spojeny místní pověsti o nalezištích zlata a trpaslících.

Kamenec

 

Bledule jarní (Leucojum vernum)

     Navštívíte-li Merboltice v brzkém jaru, zaujmou Vás vzácné a chráněné bledule jarní. V souvislém pásu rostou například v lužním lese podél Merboltického potoka nad vesnicí.

 

Výletní místa

    Rytířův skok (Rittersprung) a Zvonkový kámen (Glöckelstein) jsou dvě výrazné skály ležící nedaleko Strážného vrchu, ke kterým se váží pověsti o smrtelném pádu rytíře a trpaslících obývajících Zvonkový kámen. V okolí Strážného vrchu a v celé oblasti Verneřicka byla v 19. století zahájena těžba hnědého uhlí, ale kvůli malé mocnosti uhelných slojí a komplikovaným podmínkám byla zase brzy ukončena. Dnes o ní svědčí už jen výsypky vytěžené zeminy zarostlé vegetací. Havraní (Rabenstein), zaniklá vesnice s dobře patrnými pozůstatky domů, cest a zahrad. Vrch Havraní skýtá překrásný panoramatický výhled, o kterém se v roce 1788 přesvědčil i císař Josef II. Přírodní památka Bobří soutěska představuje hluboký kaňon s peřejemi a skalnatými kaskádami. Horní Police a barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie. Buková hora s Humboldtovou vyhlídkou, odkud je nádherný pohled na kaňon Labe. Valkeřice a rozhledna Kohout. Zřícenina hradu Ostrý u Františkova nad Ploučnicí. Zřícenina hradu Vrabinec u Těchlovic. Muzeum lidové architektury Zubnice a Zubrnická muzeální železnice.